Vysočina - informace pro návštěvníky

Oblíbená turistická destinace

Jako Vysočina je označován jeden ze čtrnácti krajů České republiky - kraj Vysočina a lidově je tak označována dále Českomoravská vrchovina, v jejíž oblasti také kraj Vysočina leží.

 

 

Kraj Vysočina

 

Kraj Vysočina leží na pomezí Čech a Moravy. Obklopen je Pardubickým krajem ze severu, Jihomoravským krajem na jihovýchodě, Jihočeským krajem na jihozápadě a Středočeským krajem na severozápadě.

 

Administrativně je území kraje tvořeno okresy Žďár nad Sázavou, Třebíč, Jihlava, Havlíčkův Brod a Pelhřimov. Sídlem kraje je město Jihlava.

 

Kraj protíná dálnice D1 z Brna do Prahy a dvě mezinárodní silnice – E59 z Jihlavy do Vídně a Záhřebu a E551 z Českých Budějovic do Třeboně a Humpolce.

 

Průmysl v kraji převládá dřevozpracující, sklářský, kovodělní, strojnický, nábytkářský, textilní a potravinářský. Zemědělství je zaměřeno na produkci brambor, řepky a mléka. Kromě toho jsou na území kraje rozlehlé hospodářské lesy.

 

V kraji je množství kulturně historických památek – hradů, zámků, církevních staveb. Centrum města Telč, bazilika svatého Prokopa a Židovská čtvrť v Třebíči a poutní Kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře poblíž Žďáru nad Sázavou byly zařazeny na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Za návštěvu stojí také např. Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově.

 

 

Českomoravská vrchovina

Celé území kraje Vysočina leží v části Českomoravské vrchoviny.

 

Ta se z geomorfologického hlediska člení na

 

-        Křemešnickou vrchovinu (na západě kraje Vysočina),

-        Hornosázavskou pahorkatinu (severozápad kraje),

-        Křižanovskou vrchovinu (východ a centrum kraje),

-        Javořickou vrchovinu (součástí kraje Vysočina je její severní část),

-        Jevišovickou pahorkatinu (součástí kraje Vysočina je její západní část),

-        Hornosvrateckou vrchovinu (součástí kraje Vysočina je její část - Žďárské vrchy na severu kraje) a

-        Železné hory, které navazují na Ždárské vrchy (jsou mimo kraj Vysočina).

 

Nejvyšším podcelkem Českomoravské vrchoviny i kraje Vysočina jsou Jihlavské vrchy v Javořické vrchovině (hora Javořice, 837 m). Daleko významnějšími jsou však Žďárské vrchy Hornosvratecké vrchoviny s vrcholem ( 836 m).

 

Žďárské vrchy, které se rozkládají na pomezí kraje Vysočina a Pardubického kraje, byly vyhlášeny Chráněnou krajinnou oblastí, která zaujímá rozlohu 709 km?. Na severozápadě na ni bezprostředně navazuje Chráněná krajinná oblast Železné hory.

 

Žďárské vrchy jsou prameništěm několika českých a moravských řek a oblastí s několika rybničními soustavami. Proto bylo toto území vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod. Pramení zde např. řeky Sázava, Svratka, Chrudimka, Oslava, Doubrava. Největšími rybníky jsou Velké Dářko, Veselský rybník, Matějovský rybník.

 

Zhruba polovina území Žďárkých vrchů je pokryta lesy, většinou smrkovými. Na zdejších rašeliništích se vykytuje řada chráněných a ohrožených druhů rostlin.

 

Oblastí Českomoravské vrchoviny prochází evropské rozvodí Černého moře (povodí Dunaje – řeky Svratka, Jihlava) a Severního moře (povodí Labe – řeka Sázava).

 

Za zajímavé místo Českomoravské vrchoviny a kraje Vysočina lze považovat také vrch Melechov poblíž Havlíčkova Brodu. Existuje několik definic zeměpisného středu Evropy a podle jedné z nich je právě Melechov jedním z těchto bodů.